Hlasité nepravidelné chrápání, noční můry, únava po probuzení a celodenní útlum. Tak se projevuje spánkový apnoický syndrom. Označuje se tak zástava dechu během spánku, o níž sám spáč ani nemusí nic tušit. Znepokojivě dlouhých pauz mezi nádechy, doprovázenými často hlasitým chrápáním, si ale obvykle všimne ten, kdo s apnoikem sdílí ložnici.
Podle nedávných výzkumů Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation) trpí touto nemocí už 936 milionů lidí. Což desetkrát víc než před deseti lety.
Co to je apnoe?
Apnoici ve spánku přestávají dýchat – apnoe jsou totiž způsobeny zablokováním horních cest dýchacích. Zástava dechu trvá nejčastěji 10 – 20 vteřin a pokaždé způsobí snížení hladiny kyslíku v krvi. Tyto příhody se mohou objevit 5krát, ale i 30 či vícekrát krát za hodinu. Zatěžují srdce a napomáhají tak rozvoji vážných obtíží. K těm patří únava a ospalost během dne, ale i komplikace jako je vysoký krevní tlak, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a cukrovka. Kromě chrápání pacienty provází zvýšená denní spavost, bolesti hlavy a deprese.
Kdo trpí chrápáním?
Podle statistik chrápe 25 procent mužů a 15 procent žen. Chrápání se zhoršuje se zvyšujícím se věkem. Už ve věku nad 40 let chrápe 60 procent mužů a 40 procent žen: jen malá část z těchto lidí má však apnoe. Chrápání souvisí s obezitou a patří tak k potížím, které jsou populaci celosvětově na vzestupu.
Vyšetření je podstatné
„Spíme třetinu života, o svém spánku ale nevíme často nic. Jeho vyšetření je přitom ve světě stejně běžné, jako měření tlaku nebo krevního cukru. Zejména v případě podezření na apnoe je důležité nemoc včas diagnostikovat a zahájit vhodnou léčbu,“ říká specialista ORL, MUDr. Peter Klimák, který působí na Klinice GHC Praha a současně léčí v Mnichově a na Slovensku. A dodává, že novým trendem je vyšetření apnoe v takřka domácích podmínkách přímo na klinice. „Spánek pacienta se tu monitoruje pod lékařským dohledem, což je důležité. A také v příjemnějším prostředí, než jaké nabízejí spánkové laboratoře, kde se na vyšetření čeká i několik měsíců. Různé potíže se spánkem má totiž čím dál víc lidí,“ uvádí doktor Klimák.
Projevování apnoe
Nejčastěji se apnoe projevuje přerušovaným hlasitým chrápáním. Vyšetření spánku se doporučuje převážně těm, kdo v noci hlasitě chrápou a jejich partneři si u nich všímají přerušovaného dýchání. „Lidé s apnoe se v noci probouzejí, bývají zadýchaní, během dne je pak bolí hlava, jsou unavení a hůř se soustředí. Apnoe může způsobit i další zdravotní potíže: zvyšuje například riziko srdečních chorob a cévních mozkových příhod,“ vysvětluje MUDr. Peter Klimák. A zdůrazňuje, že většině spánkových poruch lze předejít nebo jsou léčitelné, pokud nemocný vyhledá lékařskou pomoc.
Spánek pod kontrolou
Rozlišit „obyčejné“ chrápání od apnoe dokáže přístroj, zaznamenávající průběh spánku. „Pryč jsou už naštěstí doby, kdy vyšetření spánku znamenalo jedině to, že pacienta nejprve omotáme mnoha hadičkami a kabely, a pak ho uložíme do nemocniční postele, abychom ho, až se mu tam konečně podaří usnout, mohli začít měřit,“ usmívá se doktor Klimák.
Vyšetření dnes zvládne malý, tichý přistroj, který se připíná na hrudník. Během spaní snímá sycení krve kyslíkem, puls, dechové pohyby a také chrápání. Záznam se ukládá do paměti a lékař z něj vyčte četnost a hloubku dechových pauz. Hned po probuzení a vyhodnocení monitoringu se tak pacient dozví, zda má apnoe, „jenom“ chrápe nebo má případně jiné potíže. „Ideální je, aby pacient prospal celou noc. Pro vyhodnocení záznamu ale stačí, aby usnul třeba jen na hodinu,“ říká MUDr. Klimák, podle něhož je pro měření výhodné, když spáč stráví na klinice noc v téměř domácím pohodlí. Lékař nebo sestřičky totiž monitoring průběžně kontrolují, aby proběhl správně, klient nicméně není při spánku nijak rušen.
Dobrý spánek, dobré zdraví
„Pokud zjistíme, že při spaní opravdu dochází k zástavám dýchání, určíme jeho závažnost a podle toho navrhneme další vyšetření i postup léčby, spočívající například v lékové terapii, chirurgickém zákroku či využití přetlakové masky,“ říká doktor Klimák.
Ten s pacienty často řeší i běžné chrápání. To sice přímo zdraví neohrožuje, dokáže ale narušit spaní jak „postiženým“, tak jejich spolunocležníkům. „Bez dobrého spánku nelze mluvit o dobrém zdraví. U chrápání můžeme uvažovat např. o laserové operaci, ale i o výživovém poradenství. Stejně jako apnoe se totiž chrápání zhoršuje s věkem a významný vliv na ni má nadváha, nevhodná strava, některé prášky na svalové uvolnění a samozřejmě alkohol,“ uzavírá doktor Klimák.
