Jak vysvětlit smrt dítěti

Děti truchlí jinak než dospělí. Mají omezené chápání smrti a vypořádávají se s ní různými „nestandadními“ způsoby. Při komunikaci s ním je důležité držet se zásad jako je otevřenost a upřímnost, aby mohlo tímto citlivým obdobím bezpečně projít. Jak smrt děti berou? Co je potřeba jim vysvětlit, jak je podpořit a v čem dát prostor?

Pravdu by se mělo dítě dozvědět od těch, kdo jsou mu nejbližší. To jsou obvykle rodiče – až na případ, kdy se smrt týká jich. Pak tuto roli přebírá někdo jiný v blízkém okruhu, prarodiče či teta/strýc. Je dobré, když tento člověk následně plní roli „průvodce“ obdobím zármutku – dítě se bude spoléhat a obracet na něj. Jak co nejlépe zvládnout tak obtížný úkol?

V prvé řadě si uvědomte, jak dítě smrt vnímá:

  1. Smrt přejde – nejedná se o trvalý fakt, je to něco jako spánek; není na pořád.
  2. Zesnulý dále dělá normální věci – jí, spí, chodí do práce, akorát v nebi či někde jinde.
  3. Smrt nečeká každého – a už vůbec „ne mě“.

Co musíte udělat:

Vytvořte atmosféru bezpečí – především musí kolem dítěte vzniknout atmosféra jistoty a bezpečí. Ujistíme jej, že je milované a že to, co prožívá, je normální – prožíváme to také. Nejhorší by pro něj byl pocit, že je v tom samo. Má-li ovšem potřebu být samo, nevnucujeme se mu.

Mluvte otevřeně a pravdu – ačkoliv je nutné dítěti vysvětlit smrt přiměřeně jeho možnostem chápání, fráze jako „babička už spí napořád“ mohou chápat doslova. Nevyhýbejte se faktu, že člověk umřel, jeho tělo přestalo fungovat a už s námi nebude. Vysvětlete, jak věci doopravdy jsou. Používejte slovník jako „zemřel“, „už tu s námi nebude“, apod. Všechno ostatní je zavádějící a později vám může vyčítat, že jste mu neřekli pravdu.

Přirozeně vyjadřujte vlastní emoce – truchlení je nezbytné pro postupný návrat do psychické rovnováhy, a to i pro dítě. Napodobováním vašeho vzoru se dítě samo naučí přirozeně truchlit a dostává pocit, že není ve svém zármutku samo. Kdybyste předstírali, že vás nic nebolí, mohlo by vycítit, že je něco špatně, a nechovalo by se pak přirozeně.

Nechte dítě vyjádřit své emoce – dítě může reagovat různými způsoby: může plakat, mít vztek, být agresivní. Nechte dítě tyto emoce vyjádřit (i když samozřejmě i zde jsou nějaké hranice), je to zdravé. Nesnažte se je před negativními emocemi příliš chránit například tím, že jim budete vnucovat hru. Vyrovnat se se smrtí je součástí cesty k vyzrálé osobnosti.

Naslouchejte a odpovídejte – dítě může chtít vyprávět o tom, jak celou věci vidí nebo vidělo ze svého pohledu. Dejte vyprávění průběh, aniž byste jej hodnotili. Ventiluje tak své pocity. Když se bude ptát, odpovídejte pravdivě, i když by to znamenalo přiznat, že nevíte. Také se připravte na to, že otázky se budou opakovat a přibývat. Kdybyste měli naopak pocit, že dítě v sobě něco potlačuje, zeptejte se ho, jestli vám o tom nechce něco říct.

Vzor úmrtního listu Pohřební služby Pegas

Zachovejte řád v životě dítěte – smrt někoho blízkého naruší každodenní život. Ten by ale měl být do velké míry zachován. Věci jako pravidelné ukládání ke spánku, starost o domácího mazlíčka nebo rodinné zvyklosti atd. pomáhají udržet stabilitu v životě.

Společně vzpomínejte – společné vzpomínky na zemřelého jsou pro dítě velmi důležité a jejich prožívání v dítěti navozuje pocit, že smrt není tabu a že zemřelý s ním stále je. Dítě by si také mělo ponechat nějaký předmět, který dotyčného připomíná – fotku nebo věc, co měl rád.

Vezměte díte na pohřeb – umožní dítěti rozloučit se, stejně jako dospělým. Určitě neuděláte špatně, když necháte dítě vybrat kytici nebo se jinak podílet na přípravě – možnost volby mu může pomoct vyrovnat se se ztrátou.

Na jaké reakce se připravit?

Očekávejte širokou škálu možných reakcí – některé vám ani nemusí dávat smysl. Může si například smrt nějakým způsobem vyčítat, či z ní obvinit někoho jiného. Může dostat vztek nebo naopak působit dojmem, že je naprosto vyrovnané a nepotřebuje nic řešit. V každém případě je potřeba mu říct, že za nic nemůže a že může svůj smutek vyjadřovat.

Dítě, kterému je 12 let, se může skrze toto období chovat, jako by mu bylo 6. Stejně tak naopak – stane se z něj na čas „malý dospělý“. To je úplně normální dětská reakce. Může odmítat věci, které by jinak běžně dělalo, jako chodit do školy. Nebo se třeba bude chtít více mazlit.

Reakce dítěte mohou být nesouvislé a nelogické, ale musíte jim nechat volný běh, dokud se se ztrátou nevyrovná.

Nečekejte, že budete dokonalí

Je v pořádku, že se vám nepodaří odpovědět perfektně na každou otázku nebo že před dítětem budete brečet. A nečekejte, že dítě přede vším ochráníte. Buďte k sobě shovívaví. Čím lépe to pomůžete zvládnout sobě, tím lépe provedete tímto obdobím své dítě.

Zatím zde nejsou žádné reakce

Reagovat na článek

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tipy

Odpočinek v sauně

Dopřejte si příjemnou relaxaci v pohodlí domova, kterou vám umožní domácí sauny od společnosti Saunasystem.

Kuchyňské potřeby

Praktická vykrajovátka, formičky, ale i další kuchyňské pomocníky pořídíte výhodně od Tescomy.

Kontakt

Net Press Media
Osadní 324/12a
170 00 Praha 7

tel.: +420 212 340 014
e-mail: info@forme.cz
http://npmedia.cz/
Privacy Policy