Marodit v létě? Nic neobvyklého. Přestože si například chřipku, rýmu nebo angínu častěji spojujeme s podzimem či zimou, ve skutečnosti na nás mohou udeřit kdykoliv během roku. Některé nemoci jsou navíc pro léto přímo typické – například průjmy a další obtíže vyvolané otravou z jídla. Nachlazení si zase lze i v parných měsících snadno přivodit delším pobytem v mokrých plavkách nebo střídáním klimatizovaného a teplého prostředí. Jaké jsou nejběžnější letní nemoci a jak jim předcházet?

Typickou letní obtíží bývají nejrůznější otravy jídlem. V teplém a vlhkém prostředí se v potravinách snáze množí bakterie, lidé navíc během léta, a zejména letní dovolené, se svým jídelníčkem více experimentují. Rizikové mohou být různé grilované dobroty, kdy je maso málo propečené, ale také oblíbené dressingy s majonézou či syrovým vejcem nebo mléčné výrobky včetně zmrzliny. „Otrava z jídla se obvykle projeví během pár hodin od požití, a to nejčastěji zvracením, bolestí břicha a průjmem. Nastoupit může i horečka, malátnost nebo svalová slabost. Nemocný by měl hodně odpočívat a doplňovat tekutiny ztracené průjmem a zvracením. Pokud příznaky do dvou dnů neodezní, anebo jsou obzvláště silné, případně se ve stolici objeví krev, je potřeba navštívit lékaře,“ doporučuje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Teplotní šoky přivodí rýmu i letní chřipku

Ačkoliv si rýmu, nachlazení nebo chřipku nejčastěji spojujeme s podzimem a zimou, nevyhýbají se nám tyto nemoci ani v teplých měsících roku. Na vině bývají nejčastěji teplotní výkyvy při změně počasí nebo teplotní šoky, které si způsobujeme sami například, když z venkovního parna přejdeme rovnou do klimatizované budovy. O prochladnutí při večerním posezení u grilu nebo tím, že si na sobě necháme mokré plavky ani nemluvě. Zatímco na podzim a na jaře mají rýmu a nachlazení obvykle na svědomí rhinoviry, letní respirační infekce převážně způsobují enteroviry. Kvůli tomu mohou mít tyto nemoci v létě o něco jiný průběh než v chladnějších měsících – kupříkladu se k rýmě, kašli, bolavému krku a zvýšené teplotě častěji přidružují bolesti uší a hlavy, bolesti břicha, někdy i se zvracením a průjmem, a celková vysílenost. To „letní chřipku“ v očích lidí mnohdy činí ještě daleko nepříjemnější než tu „klasickou“ zimní. V tomto ohledu ovšem nutno připočíst i psychologický faktor: zatímco v zimě málokomu vadí být zalezlý v posteli, odpočívat a pít teplý čaj, v létě je takové „marodění“ vnímáno jako mnohem více obtěžující.

Pozor na angínu

S teplotními šoky souvisí i další poměrně běžná letní nemoc, angína. Zatímco v zimě jsou obvyklejší angíny bakteriální, v létě nás postihne běžněji angína virová. Ta se od bakteriální angíny, nejčastěji streptokokového původu, liší obvykle tím, že pacient nemá povleklé mandle a na nich bílé tečky, zvané čepy. Virové angíny nelze léčit antibiotiky, protože ta na viry nezabírají. Pacienti jsou tak odkázáni hlavně na klid na lůžku s dostatkem tekutin, vhodné jsou také zábaly hrdla, třeba Priessnitzův, a pravidelná dezinfekce ústní dutiny. Mají-li horečku, od lékaře dostanou předepsaná antipyretika, bolest v krku lze zmírnit analgetiky. Angínu, ať už virovou, nebo bakteriální, by lidé určitě neměli přecházet, a naopak se ji snažit co nejpoctivěji doléčit. Nedoléčená angína se nejen může vracet či přerůst v chronickou, ale též se k ní mohou přidružit další potíže, především hnisavé abscesy v hrdle či záněty dutin nebo uší.

Letním nemocem se ubráníte silnou imunitou

Jak vidno, nemoci se nám v létě ani zdaleka nevyhýbají, a proto je důležité nepolevovat v péči o své zdraví. Obzvláště rizikové jsou již zmiňované teplotní šoky, proto není radno přehánět to v horkých dnech s klimatizací, ochlazováním se v ledové vodě či i ledovými nápoji a pochutinami, které mohou oslabit naše sliznice. Teplotní šoky jsou značným náporem na imunitu, kterou je tudíž důležité co nejvíce podporovat, aby viry a bakterie neměly šanci zaútočit. Obranyschopnost posílí kvalitní odpočinek a dostatečný spánek, vhodný jídelníček, který nezatíží zažívání, ale naopak naším střevům dodá vlákninu a probiotika, a samozřejmě rozumná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu. Pomoci mohou i kvalitní doplňky stravy, jako je například přípravek Immun44. Ten obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek, které slouží k zásobování imunitního systému – a dále rovněž biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky podporující správné fungování imunity.

Plavci, pozor na zánět zvukovodu

Kromě nemocí v létě hrozí, že si hojným pobytem ve vodě přivodíme zánět zevního ucha. Ten může propuknout jako následek podráždění kůže zvukovodu, ale právě i tak, že se do zvukovodu dostane na delší dobu voda. Obzvláště rizikové je plavání v přírodních neošetřených vodách, v nichž se mohou množit bakterie. Vlhké a teplé prostředí infekci prospívá a ta se pak ohlásí jako palčivá bolest ucha spojená se zhoršením sluchu, zalehnutím a svěděním ucha i výtokem z ušního kanálku. Objevit se může i horečka. Zánět se léčí nejčastěji antibakteriálními ušními kapkami, bolest lze zmírnit volně dostupnými analgetiky, například paracetamolem. „K zánětu zevního ucha jsou více než dospělí náchylné děti, protože mají užší zvukovody, a ty se jim tím pádem hůře vysušují. Prevencí je koupání v čisté vodě, nepotápět se a případně používat vhodné ušní kapky. Pomůže i celkové posilování obranyschopnosti,“ doporučuje dětský lékař Richard Rýznar.

Zatím zde nejsou žádné reakce

Reagovat na článek

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tipy

Luxusní domácí wellness na míru pro vás postaví specialisté z Wellness Vision.

Dopřejte si příjemnou relaxaci v pohodlí domova, kterou vám umožní domácí sauny na míru Saunasystem.

Výpomoc v domácnosti nejen v Praze – chůva, hospodyně nebo majordomus.

 

Kontakt

Net Press Media
Osadní 324/12a
170 00 Praha 7

tel.: +420 704 265 451
e-mail: info@mediaadvice.cz
http://npmedia.cz/
Privacy Policy