Velikonoce neboli svátky jara asi známe a slavíme všichni. Víte ale, proč vlastně pečeme beránka nebo barvíme vajíčka? Připravte se na koledu a letošní jarní oslavy ve velkém a oslňte návštěvy nejenom chutným mazancem ale i zajímavostmi, které se se svátečními dny pojí.
Beránek na Boží hod
Pravé Velikonoce si většina z nás nedokáže představit bez tradičních pochoutek, jako je beránek či mazanec. Podle klasického kalendáře by vůně čerstvě upečených dobrot měla v kuchyni zavanout na Boží hod. Existuje dokonce pověra, která tvrdí, že když na Velikonoční neděli ochutnáte kus beránka, najdete ztracenou cestu v lesích. Víte, proč vlastně pečeme sladké pečivo zrovna v tomhle tvaru? Malé ovečky mají v tradici symboliku hned na několika úrovních. Jsou ztělesněním bezbrannosti, pro svou jemnou vlnu čistoty a upřímnosti a jako mládě také oddanosti a poslušnosti. V křesťanské tradici znázorňuje beránek samotného Ježíše. Vedle toho je beránek také symbolem všech mláďat, představuje počátek nového života, jara, koloběhu života a zázrak stvoření.
Vrbová pomlázka a červené kraslice
Stejně jako u beránka, i ke kraslicím se pojí hned několik výkladů, proč jsou zrovna ony symbolem Velikonoc. Již odpradávna vejce představují symbol plodnosti, života a vzkříšení. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará až 2 300 let! Tradice se táhne až do starověkého Egypta, kde lidé vajíčky slavili období rovnodennosti. V českých zemích kraslice obvykle malují děvčata a darují je chlapcům za vyšlehání vrbovou pomlázkou. Kromě kraslic si však koledníci často vyslouží i sladké dobroty, kousek beránka nebo i něco na zahřátí.
Každý rok jiné datum
V letošním roce se nám v kalendáři objeví úsměvná shoda. Velikonoční neděle totiž vychází na 1. dubna 2018, tedy přesně na Apríla. Děti školou povinné se těší hlavně na prázdniny, které začínají již ve čtvrtek 29. března Velikonoční pondělí letos oslavíme 2. dubna. Den, kdy vyrážíme s pomlázkou a pleteným košíkem do okolí se rok co rok mění. Jedná se totiž o takzvaný pohyblivý svátek. Datum se však mění s pevnou pravidelností a dá se předem vypočítat. Stačí vědět, že termín podle klasického kalendáře připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Pokud je úplněk v neděli, Velikonoce se posouvají až na následující neděli.
Jak správně nazývat dny Svatého týdne?
Předvelikonoční Svatý týden začíná Květnou nedělí. Následuje Modré (v některých částech ČR se říká i žluté) pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bíla sobota, nedělní Boží hod Velikonoční a vše vrcholí na Velikonoční pondělí.
Velikonoce bez chemie
Oslavte svátky jara přírodně malovanými kraslicemi. Pravé velikonoční barvy najdete všude okolo sebe. Na hnědou poslouží cibulové slupky, žlutou vykouzlí kurkuma, červenou červené zelí, růžovou červená řepa, fialovou borůvky, zelenou špenát a oranžovou čaj nebo káva.