Pravidelné návštěvy sauny pomáhají chránit tělo před zátěží způsobenou letními vedry a pobytem v klimatizovaných prostorách. Díky zlepšení termoregulace totiž dochází k omezení nadměrného pocení. Ukázaly to výsledky studie University of North Carolina at Chapel Hill a Univerzity tělesné výchovy v Krakově.
„Mnoho lidí se domnívá, že chodit do sauny má smysl pouze v zimě. Americko-polská studie jasně dokazuje, že zdravotní přínosy návštěvy sauny jsou velké i v létě. Pobyt v sauně má svá pravidla, po intenzivním, maximálně patnáctiminutovém zahřátí přichází rychlé zchlazení a odpočinek. Díky tomu se tělo naučí efektivně pracovat se změnami teplot, z čehož pak těží při běžném fungování,“ říká Bohumil Píše, ředitel společnosti Saunia.
Jedním z hlavních argumentů pro saunování v létě je zlepšení termoregulace. Lidské tělo disponuje mechanismy pro udržení stálé tělesné teploty, která je pro fungování organismu nejoptimálnější. V letních měsících je tělo vystavováno častým teplotním šokům při přechodech mezi klimatizovanými interiéry a rozpálenou ulicí, následkem je pak zvýšená únava i oslabený imunitní systém.
Při pobytu v sauně při teplotě mezi 80–100 °C se povrch těla ohřívá na zhruba 40 °C a receptory v kůži vysílají signál k zahájení termoregulačních procesů. Při nich se rozšiřují cévy, zvyšuje tok krve a dochází k pocení. Díky tomuto „tréninku“ následovanému rychlým zchlazením – tzv. tepelné aklimatizaci – není tělo vystaveno takovému stresu při náhlých změnách teplot. Omezí se i extrémní reakce organismu, jako je nadměrné pocení, které je v létě pro mnoho lidí problémem hlavně ze společenského pohledu.
„Zdravotní přínosy se dostavují při pravidelném saunování ve středně dobém horizontu. Je proto důležité nepřerušovat pravidelné návštěvy sauny během letních měsíců. Tyto zdravotní přínosy jsou už desítky let doloženy mnoha odbornými studiemi. Ne nadarmo zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů přispívají také na pobyt v sauně,“ doplňuje Bohumil Píše.