Podceňování venkovních teplot, méně větrání a více času stráveného v uzavřených prostorách přináší pravidelně na podzim nachlazení a virózy, které v zimě vystřídají obávané chřipky. Podle statistiky Státního zdravotního ústavu v roce 2018–2019 probíhala chřipková epidemie v lednu a únoru po dobu 6 týdnů. V tomto období navštívilo praktické lékaře v ČR s akutní respirační infekcí více než 990 tisíc nemocných. Pacienti by měli především snižovat tělesnou teplotu léky a hradit ztráty tekutin včetně minerálních látek v důsledku pocení minerálkami.
Více než 200 obětí ročně
„V posledních dvou letech bylo v rámci epidemií akutních respiračních infekcí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče přes 600 pacientů a každý rok této infekci podlehlo více než 200 pacientů. Jde o velice závažný problém,“ varuje internista a hematolog MUDr. David Pohlreich a dodává: „očkování proti sezónní chřipce je účinná metoda prevence onemocnění a doporučuje se zejména osobám nad 65 let a chronicky nemocným. Nicméně mezi původci akutních respiračních onemocnění jsou dvakrát častější jiné viry než samotný chřipkový virus. Zásadní je tedy prevence získání infekce, a pokud již onemocníte, tak vhodná režimová opatření.“
Správná hygiena je primární
V období chřipek i nachlazení je nezbytné dodržovat správnou hygienu, a snížit tak riziko vzniku nebo šíření onemocnění na pracovišti či v rodině. Důležité je pravidelně si mýt ruce nebo použít alkoholovou dezinfekci rukou, při kašli a kýchání si zakrývat ústa rukou, používat papírové kapesníčky, vyhýbat se kontaktu s nakaženými lidmi. V prevenci šíření chřipky se také doporučuje trávit čas i na čerstvém vzduchu, mimo uzavřené místnosti, školu, školku, pracoviště apod.
Výrazní příznaky
„Většina chřipkových onemocnění bývá provázena výraznými celkovými příznaky, jako jsou vysoké teploty, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, kašel, pocení, slabost a riziko dehydratace. Pokud jste již nakaženi, je důležité zaměřit se na tyto příznaky – snížit teplotu léky a fyzikálním chlazením, dodržovat klidový režim, doplňovat vitamíny. Zásadní je také dostatečný příjem tekutin včetně hrazení ztrát minerálních látek, které vznikají pocením nemocného,“ doporučuje MUDr. Pohlreich.
Ideální jsou minerální vody
„Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerálky, které jsou velmi kvalitní, čisté, bez chemických přídatných látek, a které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík nebo fluor),“ vysvětluje balneotechnik Ing. Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod, a doplňuje: „přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, tzn. že se jednotlivé druhy minerálek liší různým obsahem minerálních látek. Zároveň má prokazatelný fyziologický účinek, proto nabízí tělu víc než obyčejná voda. Přesné složení a obsah minerálních látek je vždy uveden na obalu.“
Při horečkách a dalších situacích, které doprovází zvýšené pocení (při sportu, velké zátěži v namáhavých provozech, v letním období aj.), kdy je třeba tělu doplnit nejen tekutiny, ale i minerální látky, jsou vhodné silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l). Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – pít je mohou bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu všichni.