Foto: Pixabay/ds_30

Onemocnět během léta je za trest. Dobrou zprávou ovšem je, že málokdy je třeba nasadit antibiotika, protože většina infekcí je virová a organismus si s nimi dokáže poradit. Které z nich nás ovšem trápí v létě častěji než jiné? Existují nějaká specifika u dětí? Kdy můžeme mít podezření na bakteriální původ? Je možná nějaká prevence? Vyzpovídali jsme praktickou lékařku MUDr. Ludmilu Bezdíčkovou a pediatra MUDr. Daniela Dražana.

Nejspíše tušíte, že pokud je to aspoň trochu možné, je lepší se antibiotikům vyhnout. Už jen kvůli tomu, že mohou při zbytečném nebo nesprávném užívání přestávat fungovat. Z toho důvodu bychom za pár let umírali na nemoci, na něž teď antibiotika běžně zabírají. Štěstí v neštěstí je, že i když v letních měsících onemocníme, převážně se jedná o infekci virového původu, kterou antibiotika neléčí.

„Většina respiračních infekcí, kdy jsou postiženy dýchací cesty, je virových. Stejně tak i nejčastějším původcem infekčního průjmu jsou viry,“ upřesňuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka pro dospělé z Prahy 6.

Typické letní infekce bakteriálního původu

Jak prozrazuje praktický lékař pro děti a dorost MUDr. Daniel Dražan z Jindřichova Hradce, infekcí obecně je během léta naštěstí méně než v zimě, proto je také nižší četnost předepisování antibiotik.

„Většina infekčních onemocnění v dětské věku je způsobena viry a pro léčbu těchto infekčních onemocnění nemají antibiotika žádný smysl. Na druhou stranu k nejčastějším bakteriálním infekcím dětského věku patří záněty středního ucha, v letních měsících i záněty zevního zvukovodu, streptokokové „angíny“, bakteriální kožní infekce, infekce močových cest, z vážnějších onemocnění zápaly plic. I při prokazatelně bakteriálním onemocnění není vždy nutná léčba celkovými antibiotiky, a to například při mírnějších zánětech středního ucha, zánětech zevního zvukovodu, u některých kožních bakteriálních infekcí je možné se celkové antibiotické léčbě vyhnout. V každém případě by o indikaci antibiotik měl rozhodnout lékař,“ vysvětluje D. Dražan.

U dospělých je situace podobná. Existují bakteriální infekce, které v letním období dominují, ale ne na všechny je třeba indikovat antibiotika.

„Co se týká bakteriálních infekcí v létě, které mohou nejvíce potrápit dospělou populaci, zmínila bych streptokokovou angínu (zánět patrových mandlí), kožní formu boreliózy, bakteriální zánět kůže (tzv. impetigo, případně furunkl, erysipel – růže) a nekomplikovaný zánět dolních močových cest. Bakteriální původ mají také salmonelóza nebo kampylobakterióza, ale ty se léčí antibiotiky jen ve výjimečných případech,“ pokračuje L. Bezdíčková.

Úskalí užívání antibiotik v létě

Nejspíše si dobře pamatujete, že při užívání většiny antibiotik je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu. Také je třeba věnovat pozornost správnému dávkování antibiotik a intervalu, v němž jsou užívány. Dále je dobré si zjistit, zda se jejich užívání nevylučuje s konzumací některých druhů jídel, např. specifické druhy antibiotik s mléčnými výrobky.

„Obzvláště během léta hrozí při užívání antibiotik riziko fototoxické dermatitidy, tzv. fotosensibilizace. Ve stručnosti to znamená, že může vzniknout na kůži svědivá vyrážka v případě, že berete některé léky (patří mezi ně i některá antibiotika), a zároveň se vystavujete přímému slunci. Proto je vhodné se vždy informovat u lékaře, jaký léčebný režim zvolit. Nezapomínejte s ním také konzultovat běžně užívané léky, protože kombinace s některými antibiotiky může i uškodit,“ dodává L. Bezdíčková.

Jak nejlépe předcházet infekcím?

Žijeme ve světě, kdy je nemožné zbavit se infekcí zcela. Je třeba počítat, že i v létě nás mohu potrápit. Naštěstí většina z nich je „samoúzdravných“. Navíc se můžeme chovat zodpovědně a antibiotika užívat uvážlivě, čímž uchováme jejich sílu pro situace, kdy bude jejich užití nutné.

Nespecifickou prevencí infekčních i neinfekčních onemocnění je „zdravý životní styl“. Tedy nekouřit, nevystavovat děti pasivnímu kouření, správné mytí rukou, zdravá strava a pravidelné pohybové aktivity. U malých dětí má určitý ochranný vliv kojení. Naopak cílenou specifickou a vysoce účinnou prevencí infekčních onemocnění  je očkování. Pokud se budeme bavit o souvislosti očkování se snížením spotřeby antibiotik, jde především o vakcíny proti pneumokokovým infekcím, covidu-19 a chřipce,“ doplňuje D. Dražan.

Důležitý postřeh na závěr

Oba lékaři se shodnou na tom, že většina infekcí v dětském i dospělém věku není způsobena bakteriemi, ale viry. Tyto infekce se antibiotiky neléčí, protože nijak nepomohou. Naopak zbytečné a příliš časté užívání antibiotik vede k vzniku rezistence (odolnosti) bakterií na antibiotika.

Zatím zde nejsou žádné reakce

Reagovat na článek

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tipy

Proč jsou domácí infrasauny na míru od SaunaSystem tak oblíbené? Pořiďte si ji a pochopíte!

Rekonstrukci bytu v Praze zvládnete snadno s profesionály.

 

Kontakt

Net Press Media
Osadní 324/12a
170 00 Praha 7

tel.: +420 704 265 451
e-mail: [email protected]
http://npmedia.cz/
Privacy Policy