Zatímco dříve jsme se klíšťat obávali pouze při cestě do lesa nebo k řece, nyní se klíšťata běžně vyskytují i v parcích, a hlavně na zahradách. A to i těch městských. To potvrzuje i doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování: „Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa nebo při odpočinku v parku.“
Klíšťata nezastaví ani bytelný plot. Za něj se dostanou díky domácím zvířatům, malým hlodavcům i ptákům. To bohužel nemění ani to, že přednost klíšťata dávají vysoké vegetaci, neposečené trávě a vlhkým místům.
Jak chránit zahradu před klíšťaty?
K tomu, aby mohlo klíště přejít z jednoho vývojového stadia do dalšího (larva – nymfa – dospělé klíště), se musí přichytit na hostitele a pít jeho krev. Lidé přitom nejsou jeho jedinými oblíbenci. Hlavně pro larvy, které se pohybují nízko při zemi, jsou hlavním hostitelem malá zvířata jako drobní savci (hlodavci), ještěrky a ptáci. Protože v posledním roce došlo k přemnožení hrabošů (a klíšťata tak tedy získala mnoho vhodných hostitelů), snažte se zabránit tomu, aby si malá teplokrevná zvířata udělala z vaší zahrady svůj domov. „Roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc.
Zvažte možnost očkování
Zvažte možnost očkování proti klíšťové encefalitidě, u níž se lékaři mohou zaměřit jen na mírnění příznaků a která může mít dlouhodobé vážné následky. Základní očkování se skládá ze 3 dávek s tím, že po 3 letech a následně po 3–5 letech (záleží na věku) je pro zachování dostatečné ochrany důležité přeočkování jednou dávkou. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 900 korun a na očkování přispívají zdravotní pojišťovny. Očkování probíhá u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech.
Výskyt klíšťat
Kameny a štěrkové cesty mohou sloužit jako přirozená bariéra. Ať už v rámci vašeho pozemku, nebo k jeho oddělení od okolního méně udržovaného porostu. Pomoci může i mulčovací kůra. Klíště není hmyz, a navíc jeho rozsah pohybu je vertikální, tedy nahoru a dolů. Ohrazení pozemku proto nepomůže. Snažte se ale, abyste na svém pozemku neměli vysokou hustou trávu (a to ani na jeho okrajích). Zbytky posečené trávy, které zadržují vlhkost, odstraňujte. Porost pravidelně prostříhávejte a listí a větve uklízejte. Bohužel ani vysazení rostlin s repelentním účinkem na různé druhy hmyzu se neukázalo jako účinné. Klíšťata nejsou hmyz, a proto na ně tyto rostliny nemají zásadní efekt. Pokud ale chováte domácí zvířata, pomoci vám může např. kachna pižmová.
A co když si ze zahrádky odskočíte do lesa?
Vyrazte ve světlém oblečení – na světlé látce uvidíte spíše lezoucí klíště a již během pobytu venku se kontrolujte – větší pravděpodobnost výskytu klíštěte je na nohách. Už před houbařskou sezónou využijte možnost očkování (při zrychleném schématu je možné očekávat dostatečnou ochranu před klíšťovou encefalitidou už po měsíci od první dávky).
Aby klíště přeneslo klíšťovou encefalitidu, stačí, aby bylo přisáté jen 2 hodiny. Proto si s sebou na výlet nebo do lesa vezměte dezinfekci a pinzetu. Pokud se bojíte, že klíště pinzetou přetrhnete, můžete mít místo ní v KPZce kousek vaty, kterou navlhčíte, a mýdla. Pokud tyto „zbraně“ použijete na čerstvě přisáté klíště, měli byste ho rychle odstranit.
Starší lidé mívají horší průběh
Klíšťová encefalitida je onemocnění, jehož průběh se zhoršuje s věkem a stejně tak se zvyšuje riziko trvalých následků. „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku. Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, např. cukrovky, onemocnění srdce a podobně. Současně taktéž rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, např. ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ popisuje onemocnění a jeho následky MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z Fakultní nemocnice Ostrava.