Bez kašle, rýmy nebo zvýšené teploty při nachlazení překoná sychravý podzim a studenou zimu jen málokdo. Domácí lékárnička by tak měla obsahovat nejenom léky proti nachlazení, bolesti v krku nebo sprej do nosu, ale také kvalitní osobní teploměr. Spotřebitelská organizace dTest proto vybrala 35 modelů různých druhů teploměrů, které nechala poslat do laboratoře, aby zjistila, zda se dá na jimi naměřené hodnoty spolehnout.
V obchodech můžete narazit na mnoho typů osobních teploměrů a vybrat si z nich není snadné – liší se způsobem použití, funkcemi a samozřejmě cenou. Na českém trhu mají největší podíl ty elektronické (digitální), na které se v lednovém čísle časopisu dTest zaměřili: „V rozsáhlých laboratorních a praktických testech jsme nechali u kontaktních, bezkontaktních, ušních i multifunkčních teploměrů ověřit přesnost a stálost měření, snadnost obsluhy i odolnost vůči pádu,“ vyjmenovává hlavní kritéria testování šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová a pokračuje: „Pro srovnání jsme k nim přidali ještě klasický bezrtuťový skleněný teploměr, který prošel stejnými zkouškami, neprováděl se u něj pouze pádový test.“
Zkouška přesnosti
Zkouška přesnosti měření patřila k těm zásadním. Cílem bylo zjistit, zda se hodnota udávaná teploměrem shoduje s reálnou teplotou. V případě kontaktních teploměrů byly jejich špičky namáčeny do vodní lázně, bezdotykové teploměry měřily teplotu tzv. černého tělesa ponořeného do vody. Nejlépe v této zkoušce dopadly kontaktní teploměry, kdy 16 modelů z 19 obdrželo velmi dobré hodnocení. Na stejnou známku pak dosáhly čtyři bezkontaktní, jeden ušní a jeden multifunkční přístroj. Chybovost měření u nich byla max. 0,08 °C, přičemž téměř nulovou odchylku vykázal kontaktní výrobek Dr. Max ThermoMax Digital za 110 Kč. Naopak nejhorší byl bezdotykový model Hetaida Infrared HTD8813, u něhož byla odchylka mezi naměřenými a reálnými teplotami více než 0,6 °C. Tento rozdíl může být podstatný třeba pro podání léku proti horečce.
Stálost měření
Dalším důležitým kritériem byla stálost měření. V laboratorní vodní lázni se opakovaně naměřené hodnoty zhruba shodovaly, v případě testování u dobrovolníků byly odchylky větší. Nejmenší stabilitu měření měly kontaktní teploměry. Na vině byl pravděpodobně způsob měření – při držení teploměru v podpaží se může chybovost zvyšovat. „Jednotlivé typy teploměrů fungují různými způsoby. I když se vám to může zdát jako zbytečnost, je dobré si přečíst návod k použití, vyhnete se tak zbytečným nepřesnostem při měření,“ doporučuje Hana Hoffmannová z dTestu a uzavírá: „Náš test ukázal, že cena o kvalitě teploměru mnoho neprozradí. Některé drahé teploměry ve zkouškách propadly, jiné, které patřily do nejlevnější kategorie, si vedly výborně. Důležité je používat výrobek podle pokynů výrobce a ujistit se, že je teploměr před použitím čistý. Zejména u ušních modelů může i malá nečistota ovlivnit přesnost měření.“
Zdroj: dTest