Zimní měsíce připravují řidičům těžkou zkoušku. Častěji jezdí ve tmě a zhoršené viditelnosti, k tomu namrzlá vozovka, sníh, oslňující světla protijedoucích aut, slzení očí ze suchého vzduchu ve vytopeném autě… Je proto důležité dbát na ostré vidění. Alarmující je přitom fakt, že takřka polovina řidičů nemá zrak či jeho korekci zcela v pořádku. Jste si opravdu jistí, že k nim nepatříte?
Přehřátý vzduch v autě způsobuje nadměrné slzení
Chladný vzduch může způsobit podráždění očí, protože mráz a vítr zvyšují odpařování ochranného slzného filmu z povrchu oka. Podobný účinek má i přechod ze zimy do vytápěných prostorů. Proto se vám může stát, že když sednete do vyhřátého auta, objeví se nepříjemné pocity v podobě slzení a pálení – a ty následně ovlivňují i vaši pozornost za volantem a správné vidění. „Pokud trpíte syndromem suchého oka, vaše potíže se mohou v zimě v autě násobit. Očím pomohou takzvané umělé slzy, které by měly být povinnou výbavou každého řidiče. Syndrom suchého oka se projevuje pocitem suchých, unavených, červených očí, oteklých víček, pocitu písku či jiného cizího tělíska v oku, svrběním či pálením očí,“ popisuje nepříjemné projevy doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Paradoxně se syndrom suchého oka často projevuje také zvýšeným slzením, kdy slzy z oka nadměrně odcházejí slznými kanálky místo toho, aby oko zvlhčovaly. Možným řešením tohoto problému jsou rovněž takzvané plugy, tedy ucpávky slzných kanálků, zabraňující odtoku slz.
Barvu skel vybírejte podle počasí
V zimě je vozovka často mokrá, v horším případě pokrytá sněhem či ledovkou. To vše způsobuje nejen její kluzký povrch, ale také nepříjemné odlesky, které zhoršují vidění. Když vysvitne sluníčko, paprsky odrážející se od sněhu zase nepříjemně pálí do očí. Navíc se v tomto období stmívá velmi brzy a šero také není pro šoféry příjemné… Řešení mohou představovat různé typy slunečních brýlí anebo brýle s výměnnými skly, které lze využívat dle aktuálních světelných i povětrnostních podmínek. „Žluté, zelenožluté a žlutooranžové zabarvení filtrů je vhodné při mlhavém, zataženém počasí a v šeru. Krásně rozjasní obraz a řidič si nepřipadá za volantem tak unavený. V noci při řízení doporučujeme čiré dioptrické i nedioptrické brýle se speciální povrchovou úpravou, tzv. antireflexem vhodným pro řidiče. Rozjasní noční vidění, tlumí oslnění protijedoucích aut, zvýší kontrast barev a neovlivní špatně jejich vjem tak, jako zabarvené verze slunečních brýlí,“ radí docentka Skorkovská. Dlouhodobým trendem jsou také sluneční brýle, které mají stupňované zabarvení, tedy ve vrchní části tmavší a vespod světlejší. Říká se jim „gradální zabarvení“. Velmi oblíbenou vlastností brýlí na řízení je polarizace. Poskytuje bezproblémový výhled za ostrého slunce a tlumí odlesky, takže vás za volantem sluneční svit neoslní. Dávejte si však pozor, protože s polarizačními brýlemi v některých situacích nevnímáte stará digitální zařízení i v autě.
Nebezpečný slepý moment
V souvislosti s viděním při řízení se zmiňuje takzvaný „slepý moment“. Je způsobený přeostřováním očí z pohledu na blízko (například na tachometr) do dálky na vozovku před autem. Délku procesu ovlivňuje řada faktorů od věku přes zdravotní stav, únavu až po zkušenost řidiče. Průměrně se toto ostření pohybuje od 0,5 až po 3 sekundy a během této doby řidič prakticky nevnímá dění na vozovce. Zdá se to jako chvilka, ale je třeba si uvědomit, že během jízdy o rychlosti 100 km/h za tento čas stihne vůz ujet 14 až 83 metrů. Při rychlosti 160 km/h je to už 22 až 133 metrů! „Už tak dost velkou vzdálenost ještě více prodlužuje případná oční vada, především nekorigovaná krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či šedý zákal. Řidičům proto doporučuji pravidelnou kontrolu zraku u očního lékaře,“ říká MUDr. Skorkovská.
Nekorigovaná oční vada je postrachem silnic
Dioptrické vady mohou při řízení způsobovat také řadu dalších komplikací. „Na ostrém zraku často závisí, zda řidič správně a dostatečně rychle vyhodnotí situaci na silnici a včas zareaguje. Každý řidič reaguje podle toho, jak vidí. Pokud překážku na cestě nevidí včas, zareaguje na ni pozdě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Přitom problémy se zrakem jsou u šoférů častější, než by se mohlo zdát. Podle výsledků měření zraku řidičů, které v rámci osvětové akce „Vidíš skvěle?“ provedl BESIP, nemá zrak či jeho korekci zcela v pořádku 44 % řidičů a 8 % řidičů by dokonce vůbec nemělo usednout za volant. Odborníci se shodují, že jakékoliv poruchy vidění bychom neměli brát na lehkou váhu – a zvláště v roli řidiče, kdy můžeme špatným zrakem ohrozit další účastníky silničního provozu. Zhoršování zraku může navíc přicházet plíživě a člověk jej tak vlastně dlouho nemusí zaznamenat, dokud neabsolvuje vyšetření u specialisty. „Sama se někdy divím, jak je možné, že může řídit někdo, kdo má dlouhodobě nekorigovanou oční vadu,” říká oftalmoložka Valešová.
Vypravte se k očaři!
V České republice nemají neprofesionální řidiči zákonem danou povinnost absolvovat pravidelné oční prohlídky, takže hlídat si zdraví očí je zodpovědností každého řidiče. „Každý, komu se začne zdát, že vidí neostře, by měl zajít k lékaři. Nemělo by se zapomínat, že účastníkem silničního provozu jsem i jako chodec, cyklista a podobně. Problém s ostrostí zraku může navíc signalizovat vážnější onemocnění, proto bychom návštěvu lékaře určitě neměli dlouho odkládat,” dodává oční lékařka. Podle odborníků Oční kliniky NeoVize by měl každý řidič navštívit očního lékaře alespoň jednou za dva roky, ideálně však každý rok. Pokud oftalmolog zjistí refrakční oční vadu, je nutné, aby byla správně korigována. Jestliže usedáte za volant s nedostatečně korigovanými dioptriemi, nejen, že tím ohrožujete bezpečnost silničního provozu, ale koledujete si o rozvoj takzvaných astenopických obtíží – bolesti hlavy, únavu očí, horší soustředění a zamlžování obrazu před sebou.
Jak se zbavit dioptrií?
Problém s dioptrickou vadou lze řešit nošením brýlí či kontaktních čoček, ideální je však odstranění dioptrií šetrným femtosekundovým laserem či nitrooční operací. „S většinou dioptrických vad se dá něco udělat. Když se nedají úplně odstranit, lze je alespoň významně redukovat. Ke korekci krátkozrakosti je nejvhodnější metoda NeoSMILE 3D nebo NeoLASIK HD, které provádíme už od 0,45 dioptrie. Kompletní laserové ošetření femtosekundovým laserem se provádí ambulantně, na obou očích najednou a trvá patnáct minut. Povrch oka zůstává neporušený, takže ihned po zákroku můžete číst, sledovat televizi a od druhého si užívat naplno života,“ popisuje primářka Valešová, a dodává: „U vyšších dioptrických vad a ve vyšším věku doporučujeme implantaci nitrooční kontaktní čočky metodou PRELEX, která poskytuje vysoce kvalitní vidění v celém spektru – od vidění na blízko, až po vidění na dálku. Navíc je prevencí šedého zákalu.“ Společně s krátkozrakostí a dalekozrakostí lze během jedné operace korigovat i astigmatismus, tedy nepravidelné zakřivení rohovky, které způsobuje rozostřené vidění, tvarové deformace a špatné rozlišování kontrastu. Podle typu dioptrické vady se řeší laserem nebo různými typy umělých nitroočních čoček v takzvané torické variantě.
Jaké oční vady mohou (nejen v zimě) ohrožovat bezpečnost na silnici? Refrakční oční vady
Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus jsou za volantem nebezpečné, proto je naprosto nezbytná jejich správná korekce.Pokud lékař posoudí zdravotní způsobilost řidiče se závěrem, že je zdravotně způsobilý s podmínkou brýlí či kontaktních čoček, musí být tato skutečnost uvedena v řidičském průkazu.
Šeroslepost – při zhoršeném vidění za šera lze snadno přehlédnout důležitou dopravní situaci, ale například také chodce jdoucího po krajnici. Zhoršené vidění v šeru nebo v noci může poukazovat také na zelený zákal, což je velmi nebezpečné onemocnění, které může skončit oslepnutím.
Vetchozrakost – zhoršená akomodace oční čočky způsobená postupným stárnutím se začíná objevovat už po 40. roce. Nebezpečí tkví v tom, že přichází plíživě, a tak zhoršování zraku nemusí člověk dlouho postřehnout. „S přibývajícím věkem ztrácíme schopnost soustředit se, vnímat pohybující se objekty, rozlišovat detaily za šera či snížené viditelnosti, ale i za jasného světla. Hůře snášíme oslnění od protijedoucích aut,” upozorňuje oční lékařka Lucie Valešová.
Šedý zákal – postihuje seniory, obvykle po 60. roce života a způsobuje zamlžené vidění, jako by se člověk díval přes záclonu. Lze řešit rychlým, bezpečným a bezbolestným zákrokem, při němž se chirurgicky vymění původní zakalená oční čočka za novou umělou.
Barvoslepost – Jeden ze sta řidičů trpí poruchou barvocitu nebo úplnou barvoslepostí, tedy geneticky podmíněnou vadou, na kterou v současnosti neexistuje léčba. U barvoslepých šoférů jsou nejvíc nebezpečné poruchy vnímání červeno-zelených odstínů.
Věděli jste že…
Proč za šera vidíme hůř?
Protože se zornička rozšíří, tudíž se do oka vpouští mnohem více různých světelných paprsků. Tím pádem vznikají takzvané aberace vyšších řádů, což jsou drobné dioptrie, které za dobrého osvětlení nemusí vidění tolik obtěžovat. Čím člověk vidí hůř, tím déle zaostřuje jak do dálky (a vidí tedy předměty mnohem později), tak na přístrojovou desku.
I barvoslepí mohou řídit?
Touto vadou trpí asi 6 % lidí, z toho okolo 80 % má lehčí poruchu barevného vidění, zbytek má těžkou, takže vidí v podstatě černobíle. Barvoslepí lidé sice nemohou být profesionálními řidiči a řídit například autobus, ale získat řidičský průkaz na běžná vozidla mohou, protože se s vadou naučí během života fungovat. Například na semaforech je červené a zelené světlo na stejném místě, takže tito lidé, i když nevidí barvu, ví, že se rozsvítilo dané světlo. Může pro ně být také obtížnější zpozorovat dobře brzdová světla u vozů. Většina automobilů je má však oddělená, výraznější, intenzivně svítící, proto i barvoslepý člověk by je měl u většiny vozů zaznamenat.
Šedého zákalu se lze snadno zbavit a řídit jako dřív?
U lidí nad 65 let má mírný stupeň katarakty prakticky každý, proto by senioři měli pravidelně navštěvovat lékaře a nechat překontrolovat, jestli kvalita zraku není ovlivněna zakalením čočky. Vyznačuje se mlhavým, roztříštěným viděním, někdy se zhorší i krátkozrakost. Vada přichází plíživě, proto člověk nemusí zaznamenat, jak nebezpečná může při řízení být. Lze ji však operovat a během rychlého a bezbolestného zákroku čočku vyměnit za umělou. Pro řidiče, kteří chtějí vidět dobře v silničním provozu a hlavně za snížených světelných podmínek, je výborná nitrooční jednoohnisková čočka, která je asférická. Které reflektory vás nejvíce oslní? Nejméně oslňuje halogenové světlo, protože má nejnižší intenzitu. Xenony svítí asi třikrát více, tudíž řidič vidí lépe i vzdálené předměty, ale pro protijedoucí vozidlo je navýšená míra osvětlení. Moderní LED světla pak přinášejí vyšší hladinu osvětlení a zároveň mají i čidla, zaznamenávající protijedoucí vozidlo, která je dočasně vypínají. Jsou proto k protijedoucím vozům šetrnější.
Co dělat, když vás oslní protijedoucí vozidlo?
Odborníci doporučují dívat se směrem na pravou část vozovky a sledovat pravou bílou čáru – tím, že soustředíte pohled k tomuto kontrastnímu bodu, minimalizuje se oslnění očí, a když minete vozidlo, můžete zrak napřímit opět před sebe.
Ovládat navigaci s dotykovým displejem je za jízdy nebezpečné?
Dotykový displej je nebezpečnější než dřívější tlačítkové ovládání navigace, které člověk dokázal ovládat po paměti. Na dotykové obrazovky je nutné se podívat – a tím ztrácíte drahocenné sekundy, kdy nehledíte na vozovku a nemáte přehled o dopravní situaci.
Hraje roli, jakou má barvu podsvícení přístrojové desky?
Různé automobilky používají různé barvy podsvícení – ale každému vyhovuje něco jiného v závislosti na dioptrické vadě. Krátkozrací lidé lépe a ostřeji vidí červeně podsvícenou přístrojovou desku, dalekozrací nebo ti s presbyopií zase zelenou. Neutrální je bílá, ale ta může více oslňovat, proto si na ni budete muset zvyknout, než ji přestanete vnímat při řízení v šeru.