Nejen péče o zahradu, ale také práce v kuchyni s sebou přináší množství odpadu, kterého se ale lehce zbavíte tím, že ho pomocí kompostování přeměníte na kvalitní hnojivo. Není to žádná věda, většinu práce za vás totiž odvede příroda. Jen si musíte dát pozor, jaký odpad do kompostu dáváte a který tam naopak nepatří.
Životní prostředí a kompostování
Kompostování je zvláště ohleduplné k životnímu prostředí a velkým krokem směrem k udržitelnosti. Stejně jako ekologické zemědělství, které v rámci pěstování nepoužívá průmyslová hnojiva ani umělé postřiky v podobě pesticidů či herbicidů. Základem je pestrý osevní postup a půdní úrodnost, které se dosahuje střídáním plodin a zejména přirozeným hnojením pomocí kompostu nebo hnoje. Organika se tak vrací zpět do půdy, což pomáhá ke zlepšení stavu půdního a vodního ekosystému. Půda je kyprá, pórovitá jako houba, schopná déle zadržet vodu a ekologické zemědělství tak pomáhá zlepšit stav přírody a krajiny pro příští generace. Biopotraviny pocházející z produkce ekologického zemědělství seženete na bio farmách, e-shopech i kamenných obchodech a poznáte je podle označení logy biolistu a biozebry.
Z kuchyně rovnou na kompost
Kompostovat můžete zbytky zeleniny, ovoce, ale také uschlé i odkvetlé rostliny, u kterých si musíme dát pozor, aby nebyly napadeny škůdci. Neplechu pak mohou způsobit citrusy, jejichž kůra je náchylnější k plesnivění. Takže to s jejich množstvím nepřehánějte, anebo se jim vyhněte úplně. Naopak žížaly vám poděkují za kávovou sedlinu nebo vyluhovaný čaj. Do kompostu můžete vložit také skořápky, které jsou bohatým zdrojem vápníku. Nezapomínejte ale, aby byly rozdrceny na malé kousky. Přidat můžete také lepenku, papírové ubrousky nebo kapesníky.
Kam s rostlinným odpadem?
Práce na zahradě se sebou přináší také velké množství materiálu, jako je tráva, hlína, seno, sláma, plevel, uhlí ze dřeva i odřezky stromů. S trochou nadsázky lze tvrdit, že můžete využít téměř vše, co na zahradě najdete. Dbejte ale na to, aby byly větvičky co nejmenší, ideální je pak drcení. Přidat můžete i trus býložravých zvířat. Na psí a kočičí ale raději zapomeňte, kompost by se znehodnotil. Doporučuje se také dbát na vyváženost tzv. zelené a hnědé složky neboli dusíkaté a uhlíkaté. Pokud například nasypete do kompostu velké množství trávy, můžete tento poměr vyvážit i nebarvenou a nastříhanou kartonovou krabicí.
Zaměřeno na listí
Listí společně s trávou a odřezky tvoří podstatnou část kompostu. V případě, že máte na zahradě listnatých stromů několik, smíchejte listí od všech stromů dohromady a teprve poté je vložte do kompostéru. Doporučuje se také promíchat například s trávou, kuchyňským bioodpadem nebo hnojem – tedy s dusíkatými materiály.
Tip: Těžko kompostovatelné ořechové listí
Přestože může být kompostování v tomto případě složitější, nic není nemožné. Obecně se doporučuje listí projet sekačkou na trávu a nechat přes zimu pod sněhem. Na jaře ho pak můžete přidat do kompostu a opět promíchat s dusíkatými materiály.
A co rozhodně ne?
Přestože se může na první pohled zdát, že do kompostu můžete vložit úplně vše, není to tak úplně pravda. Vyhněte se zbytkům masa, kostem, mléčným výrobkům, trusu masožravých zvířat i jinému tříděnému odpadu, jako je sklo nebo plast. Do kompostéru rovněž nepatří piliny z dřevotřísky anebo uhynulá zvířata.