Ruční mytí nádobí ani v dnešní moderní době jen tak nezmizí. Nepatří mezi oblíbené činnosti a o to více chceme, aby bylo nádobí umyto rychle, dobře a levně. Který saponát umyje nejlépe, vydrží nejdéle a k naší pokožce se zachová opravdu nejšetrněji? dTest toho zkoumal ještě více.
Jak dopadne vaše značka?
Spotřebitelský časopis dTest nezávisle otestoval celkem 18 prostředků na mytí nádobí. Vedle klasických prostředků došlo i na speciální prostředky k mytí dětských lahví a na ty ekologické. Velké rozdíly mezi jednotlivými značkami jsou v účinnosti a hospodárnosti mytí.
Trh s prostředky na ruční mytí nádobí je poměrně velký. dTest poslal do laboratoře výrobky, za které Češi v maloobchodech utratili v období od listopadu 2016 do října 2017 nejvíce peněz. „K 16 zástupcům ze seznamu nejprodávanějších prostředků jsme navíc přidali i dva z německého trhu,“ popisuje výběr Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. Všech 18 výrobků podstoupilo laboratorní zkoušku účinnosti, prošlo hodnocením hospodárnosti mytí a posouzením seznamu obsažených látek z etiket.
Jak šetrné jsou saponáty k naší pokožce?
„Saponáty často obsahují kontaktní alergeny, které by mohly u citlivých osob způsobit podráždění pokožky. V 15 případech výrobci použili potenciálně alergenní konzervanty methylisothiazolinon a benzisothiazolinon. Obešly se bez nich jen značky Ecover, Frosch a Nuk. Ty byly konzervovány jinými látkami, například šetrnější kyselinou mléčnou. V 11 výrobcích se vyskytovaly alergenní parfémy, například limonen či geraniol,“ říká Hana Hoffmannová. Bez alergenních parfémů si vystačil Feel eco Washing Up Liquid, Real Green Clean Nádobí, Jar Platinum Lemon & Lime a Frosch Dish Balsam Citrus.
Test mycích schopností byl neúprosný
Pokusné talířky o průměru 14 cm byly znečištěny modře obarvenou směsí obsahující především tuky, sušené mléko a mouku. Do dřezu s pěti litry teplé vody nadávkovala laboratoř tolik prostředku, aby na něm vznikla stabilní, požadovaně vysoká pěnová čepice. V této lázni následně laboranti postupně umývali standardizovaně zašpiněné talířky až do okamžiku, kdy se v pěně objevilo modré oko vodní hladiny. Pokles pěnové pokrývky zobrazoval úbytek aktivních čisticích látek v lázni. Výrazná barva směsi jednak pomohla rozpoznat, že je talířek důkladně umytý, a také zvýraznila trhliny v pěnové vrstvě. Mytí nádobí probíhalo bez houbičky a hadříku.
Laboratorní zkouška mycích schopností odhalila překvapivé rozdíly mezi jednotlivými výrobky. Některé prostředky jsou v odstraňování nečistot 20x účinnější než jejich konkurenti. Jako suverénní přeborník se ukázal Real Green Clean Nádobí, který dokázal umýt 60 talířků. V těsném závěsu za ním stál přípravek Feel eco Washing Up Liquid s 57 umytými talířky. Tři výrobky dokonce nepřekročily ani hranici 10 talířků, přičemž prostředek Green Line Aloe Vera si v experimentu dokázal poradit pouze se třemi talířky.
Jak je to se spotřebou saponátu?
dTest propočítal, kolik talířků lze umýt pomocí 500 ml daného přípravku. Po přepočtech se jako nejhospodárnější ukázal denkmit Spülmittel Ultra z drogerie dm, jehož 500ml lahev by vystačila na umytí 9750 laboratorních talířů. Ekonomičnost byla slabým místem prostředku Real Green Clean. Vykázal sice mimořádnou účinnost mytí, ale ta byla vykoupena vysokým dávkováním. Důsledkem toho vystačí 500 ml přípravku Real Green Clean Nádobí pouze na 2400 talířů. Nejhůře vyšly propočty u výrobku ah Basic Washing Up Liquid – privátní značky řetězce Albert. Půl litru by i přes relativně úsporné dávkování nestačilo na více než 563 talířů.
Dvojí kvalita – jsou německé saponáty kvalitnější?
Výrobci někdy dodávají do jednotlivých zemí Evropské unie drogistické zboží s různým složením, ale pod stejným označením či ochrannou známkou. Na příkladech česko-německých dvojic značek Pur-Pril od firmy Henkel a W5 z řetězce Lidl se dvojí kvalita mycích prostředků neprokázala. Výsledky českých i německých produktů byly vyrovnané. Potřebné dávkování bylo ve všech případech stejné a ani účinnost mytí se prakticky nelišila. Hlavním rozdílem tak zůstala cena, nákup v Německu vyšel levněji.
Většinou ovšem v říši hmyzu žijícího v koloniích. Zajímavý článek na toto téma, je tady. Jaromír Kudlák píše, že jsme k „osmraďování“ mušek a strímrů ještě nesáhli. Já jsem sáhl. Na strímry vybavené pachem červa nebo ryby (i „vůně“ typu halibut je dobrá), jsem při experimentování na vodě, kde se nesmí na přirozené živočišné nástrahy chytat a mník je tam přemnožený, chytil na strímry takto „ovoněné“ (nejúčinnější dip na bolilies „halibut“) mníky. Pomalé vedení u dna, velká wolframová hlava, zatížené tělo. I jigový hák se hodí. https://rybydynamit.com/#5 Nastražuji ji převážně na vlas, kdežto měkkou verzi častěji do obloučku háčku. Na kukuřici Meleg jsem během loňské sezóny nachytal spoustu pěkných kaprů. Při krátkých výpravách, jednodenních vycházkách nebo společném chytání s mými dětmi, kdy si chci především dobře zachytat, je to jedna z mých nejoblíbenějších návnad a nástrah.